Stejně jako loni i letos jsme vyrazili na jarní prázdniny v obytném voze do Alp. Tentokrát jsme si vybrali tyrolskou oblast Zugspitz, kam to je z Prahy něco přes 5 hodin cesty čistého času. V následujícím článku jsme pro vás sepsali všechny praktické informace, které by se vám mohly hodit, pokud byste se chtěli inspirovat a vyrazit v našich stopách.
Proč karavan a není v něm zima, je pohodlný?
Karavan jsme si zamilovali stejně jako kempování v dodávce a pořád objevujeme jeho možnosti. Když nám v Karavany Česko loni řekli, jestli nechceme zkusit i výlet do Alp, taky jsme si při první reakci ťukali na čelo a ptali se: A nezmrzneme? Ne, pro děti, které neobvyklá prostředí lákají, je to zážitek. Karavan má vlastní topení napojené na plynovou lahev a bez problémů si ho vyhřejete na kolik stupňů chcete. My jsme mimo naši přítomnost drželi doporučených nejméně 10 stupňů, aby nezamrzla voda, ale přes noc a v době naší přítomnosti krásných 22 stupňů. Přes den přitom karavan hezky vyhřeje alpské sluníčko, takže ani tolik plynu nespotřebujete.
Logickou námitkou může být prostor - blbě se vyspím, jak budu vařit, co záchod? Karavan má svou kuchyňku, toaletu, sprchu a místo na spaní až pro 5 lidí, pohodlně pro 4. Karavany Česko nám na na naši cestu půjčili tenhle model auta, výpůjčka na celých 7 dní podle ceníku vyjde na necelých 18 tisíc korun. Jeden den máte v akci 6+1 zdarma.
K nákladům musíte započítat také spotřebu nafty, ta vás vyjde na zhruba dvě nádrže na cestu tam a zpět, tedy asi na 5 – 6 tisíc korun.
Do karavanu vám stačí zabalit jen lyže, naplnit si lednici a nezapomenout oblečení a hygienické potřeby. Vše ostatní včetně ložního prádla a ručníků tam máte. My v zimě nezapomínáme taky na:
- Sušák na prádlo, který dáme do garáže a věšíme na něj lyžařské oblečení a lyže pokládáme na zem, aby přes noc vyschly.
- Toastovač, rychlovarnou konvici a vlastní lepší pánev na palačinky.
- Pěnové podložky na přezouvání na sněhu.
- Vědro nebo lavor na nádobí, abyste ho pohodlně odnesli do kuchyňky a zpět.
- Voňku na záchod :-).
- Pokud máte malý kávovar, klidně to přibalte také.
Michalův poznatek: Pokud jste náchylnější na chlad, budete v noci spokojenější na vysouvací palandě nad stolem, kde je u stropu o něco tepleji než v ložnici karavanu.
Naše tipy: Co s sebou na jízdu na prázdniny?
Na cesty nikdy neuděláme chybu s naší hrou “Hádej, co…” , která pomocí čelenek a karet pobaví celou posádku karavanu kromě řidiče! Velmi praktické jsou i magnetické hry od Haby. Třeba Žebříky v džungli se hodí třeba pro předškoláky a děti na prvním stupni a nic se vám nerozkutálí po autě. Jestli vás čeká pár dní v přírodě, přihoďte si u nás v e-shopu do košíku i naši knihu Děti, jdeme ven!, kde najdete 100 inspirací na aktivity venku v lese, na procházce, u vody, na zahradě… Využijete i karetní hry od Djeco. Pokud se vám nechce na cestování balit velká balení kosmetiky, pro děti máme tuhle mini sadu od NAIF, kde je vše potřebné na léto i zimu nebo výhodný set šamponů a mycího gelu, který se díky své šetrnosti hodí k použití už od miminkovského věku.
https://www.dvatatove.cz/prsi-pro-nejmensi--djeco/https://www.dvatatove.cz/nanohoubicky-na-uklid-bez-chemie-pan-houbicka--8-ks/https://www.dvatatove.cz/karetni-hra-carodejnice-a-vily-diamoniak--djeco/
Luxusní kemp, kde vám nic nechybí
Pokud si ale vybere některý z rakouských kvalitních kempů, bude vám karavan stačit jen na spaní, snídaně, večeře a víc času v něm nestrávíte. My jsme si letos vyhlédli kemp, který je přímo v luxusním areálu Zugspitz Resort kousek od města Ehrwald. Pronájem kempovacího místa tady vyjde na 3 800 korun na noc, v porovnání s cenou pokoje v přilehlém hotelu je to třetina.
A co za 3 800 korun na noc dostanete? To je dost za parkovací místo na karavan, ne, řeknete si… Samozřejmostí je kempová klasika: elektrická přípojka (ale spotřebovaná energie se platí zvlášť), voda a výlevky na odpady. Ale! Na recepci si při příjezdu vyzvednete kartičky a v ceně pak máte luxusní zázemí. Sprchovat se můžete v rozlehlé čisté koupelně s toaletou a fénem a s vyhřívanou podlahou, kde se zamknete a máte soukromí. Uvařit si můžete ve společné kuchyni, využít tady dřezy s teplou vodou, myčky na nádobí (přípravky na mytí musíte mít vlastní) a ve stejné místnosti je i prádelna s pračkami a sušičkami. Hned na několika místech v kempu jsou také sušárny a lyžárny, kam si můžete pověsit vyprané prádlo, ručníky, věci po lyžování.
A nekončíme. V ceně kempu jsou také vstupy do zařízení čtyřhvězdičkového hotelu. Od 10 do 18 hodin můžete s dětmi řádit v aquaparku. Nabídne brouzdaliště pro miminka, čtyři tobogány, skluzavky, pirátskou loď a prolézačky. Nebo si užít koupel ve vyhřívaném venkovním bazénu s výhledem na Alpy a pak z něj rovnou proplavat do vnitřního bazénu. S dětmi lze využít saunu, kam se smí v plavkách a je vyhřátá na 55 stupňů nebo eukalyptovou páru. Dospěláci můžou do 20 hodin do saunového světa, kde jsou dvě sauny, dvě páry, odpočívárna, vířivka, voda s ovocem zdarma.
A pořád nekončíme. Vodní světy jsou fajn, ale co dětský koutek? Je. A jaký! Pro děti hotel vymezil rovnou celá dvě patra. V největší herně je dvouposchoďový prolézací labyrint a autíčka na žetony, které zdarma dostanete v dětském klubu. Klub je s dozorem, děti tam zapíšete s číslem pokoje nebo kempovacího stání na seznam a můžete jít na aperol. Děti si v klubu mohou malovat a tvořit.
Od 17 a od 20 hodin promítá dětské kino s pohodlným sezením ve vacích, jednou jsme stihli i vystoupení kouzelníka. Filmy jsou sice v němčině, ale to vám při sledování hitovek jako je Sing! nebo Lvího krále 3 moc nepřekáží. Je tu i místnost pro vybití energie atomových dětí, kterým lyže ani aquapark nestačily: se žíněnkami a dětskou lezeckou stěnou. Na stejném patře, jen za jinými dveřmi, najdou něco pro sebe i puberťáci. Kulečník, fotbálek, digitální herní stůl.
V zimě i v létě jsou je provozu také dětské hřiště (jen trampolíny jsou v zimě sundané) a menší okruh pro šlapací auta. Na obojí je vidět pohodlně přímo z terasy restaurace, kde si můžete dát ten zmíněný aperol, kafe nebo co chcete.
Na recepci si zdarma můžete ještě vypůjčit sáňky a vyrazit za hotel stezkou ve směru k lanovce na Zugspitz. Nejdřív vás čeká kopec nahoru, pak se dáte doprava směr Gamsalm. Pak jdete po rovince zhruba 15-20 minut chůze a dojdete k restauraci Gamsalm Ehrwald s výhledem na sjezdovku, která končí ve středisku Wettersteinbahnen, o něm ale později. My vás nasměrujeme k odbočení doprava hned pod restaurací na lesní cestu a s ní si konečně sjedete hezkou cestou dolů až k autobusové zastávce Diana, u níž staví skibus, co vás odveze zpět do hotelu. (Pozor, až na konci té lesní cesty se dozvíte, že tam je zákaz sáňkování, ale dle pracovníků hotelu je to v pohodě…)
https://www.dvatatove.cz/prazdniny-podle-tatu-proverene-vylety-v-cesku-a-po-evrope/https://www.dvatatove.cz/moje-senda-litoral/https://www.dvatatove.cz/deti--jdeme-ven--100-napadu--rad-a-tipu/
Na dovolené kuchařským otrokem? Není třeba
Hospodyňky a manžové asi namítnou, že být na dovolené v kempu a vařit si, to pro ně není dovolená. Ano, souhlasíme. Je to ale sakra levnější, a proto se na cestu připravujeme polo-hotovkami a jídly, které máme rádi a jsou do půl hodinky hotová. Tentokrát Michal zkusil i zavařit omáčky bez mouky. Kuře na paprice a rajskou s masovými koulemi. Obojí se povedlo a vydrželo, a hlavně – při otevření zasyčelo, takže obavy ze špatného zavaření byly pryč. Vozíme si třeba Mixit a mléko k snídani, vajíčka a hladkou mouku na palačinky, také nedojedené věci z domova, které v lednici na první den pobytu ještě vydrží, vaříme těstoviny s milionem druhů omáček, děláme si toasty, plněné tortilly a v půlce pobytu jdeme na nákup a doplníme lokální čerstvé zásoby a ochutnáme místní jídlo.
Tady jsme měli před nosem ale výborný hotel, a tak jsme hned první den vyrazili na slavnostní snídani, kterou jsme si koupili za 70 eur pro celou rodinu. Byla skvělá. Čerstvé džusy, palačinky, vaječné omelety, hodně druhů pečiva, salámů, klobás, dobrá káva. A zopakovali jsme to ještě poslední den pobytu, kdy jsme si dopřáli i večeři.
Obědy jsme si většinou dávali venku na sjezdovce, což je nákladná položka, za tři velká jídla a nápoje většinou dáte také kolem 60 eur. Dobrý oběd si dáte na sjezdovce v restauraci Tiroler haus, o němž píšeme o pár odstavců níže.) My jsme tam ochutnali jejich burgery, salámovou pizzu a legendární tyrolský trhanec neboli Kaiserschwarm. Ten tady prodávají všude, ale my jsme vám sehnali lokální recept. Tady je:
Císařský trhanec pro 4 osoby:
Suroviny: 800 ml mléka, 400 g hladké mouky, 200 g cukru, 6 vajec, 1 lžička vanilkového cukru, špetka soli, hrst rozinek.
Jak na to? V míse smíchejte mouku a mléko dohladka. Přidejte cukr (2 lžíce si nechte na později), vanilkový cukr a špetku soli. Až poté přidejte vejce.
Na pánvi nechte na troše oleje zkaramelizovat 2 lžíce cukru a až se bude zlatit, do výšky cca 1 cm nalijte do pánve těsto. Snižte výkon sporáku a přidejte rozinky. Takto upečte těsto dozlatova. Po chvilce placku rozčtvrťte a obraťte, aby se opekla i u druhé strany.
Upečený trhanec natrhejte na kousky a podávejte s jablečným nebo švestkovým pyré. A nezapomeňte nakonec posypat moučkovým cukrem.
Takto připravují trhanec na sjezdovce, ale receptů existuje více. Třeba Roman Paulus ho tady dělá s kypřicím práškem a většina receptů zase navádí na šlehání sněhu z bílků. Třeba tento.
https://www.dvatatove.cz/deti-vari--poketo-2/https://www.dvatatove.cz/hry-na-cesty--15-navodu--tuzka--papir-a-ctverecky-poketo/https://www.dvatatove.cz/cestovni-magnetica-hra-zebriky-v-dzungli-haba/
Kam a jak na lyže?
A konečně se dostáváme k tomu, proč jsme sem jeli! Lyžování. Předem jsme si zjistili, že nám přímo od hotelu jezdí několik linek místního skibusu, který je pro lyžaře zdarma. Tedy vlastně pro všechny je zdarma, protože to nikde nikdo nekontroluje. Řidiči jezdí na čas, ale také včas odjíždějí, a tak nejsou moc ochotni čekat. Rozumíme.
Přímo u Zugspitz rezortu je konečná linky 3, kterou jsme využívali nejčastěji. Mimochodem, byli jsme asi jediní, kdo na sjezdovky ski-busem jezdí s lyžemi ve vaku a lyžákami v obalech. Má to pro nás několik výhod. Neprudíme děti chodit na autobus a z něj v lyžákách, jsme pro okolí bezpečnější, protože se nám lyže z rukou nerozjíždějí a nepadají nám hůlky při nástupu a výstupu a až pod lanovkami se přezouváme. Tohle oceníte s dětmi i v případě, když jedno dítě chce ještě jezdit a druhé už ne, tak se může přezout a blbout třeba na hřišti pod sjezdovkou.
První den jsme ski-busem číslo 3 dojeli do již zmíněného střediska Wettersteinbahnen, které je k hotelu nejblíž. Asi pět minut jízdy. Vynechejte ho, máte-li děti. Místní sjezdovky jsou spíše pro pokročilejší lyžaře. Jsou tam sice i modré sjezdovky, ale pro naši premiéru to byl průšvih, protože jediná modrá z vrcholku byla zavřená a nikde o tom na cedulích nebylo ani slovo. Takže řev, drama, sjeli jsme na rozcvičku třetinu černé a pak jsme přejeli po konečně otevřené modré do sousedního střediska Sonnenhang (viz foto dole). To už bylo krásné a rozhodně vhodné pro rodiny. I tady přímo staví skibus, není o velké středisko, ale na první den myslíme dobrá volba. U dolní stanice lanovky je i příjemná lyžařská školička.
Ovšem hitovka, kterou jsme si během našeho pobytu užili na několik dní, je středisko Ehrwalder Almbahn. Den před námi ho projela s rodinou i Jana z blogu S dětmi v báglu a protože nás pohodlně nabriefovala, co a jak, jeli jsme druhý den sem na jistotu. I sem pochopitelně dojedete skibusem, kabinovou lanovkou se necháte vyvést nahoru k restauraci Tiroler haus a pak po modré sjezdovce sjedete k sedačkové lanovce, která vás vyveze na jiný kopec. Z něj po modré sjezdovce číslo 3 natrefíte na Fun slope, dobře značenou zábavnou dráhu s tunely a panáky, které musí lyžař plácnout, aby vydali nějaký zvuk. A u dojezdu ještě pár kopečků. Pobavíte se celá rodina. Jen opatrně, i když je to modrý stupeň, některé zatáčky jsou krkolomné a je dobré si dávat odstup od ostatních, nejeden lyžař se tam vyválí…
Celkově je Alm tak členité a pestré středisko, že se tady nebudete nudit, i kdybyste tu strávili celý týden. Každopádně dobrá zpráva je, že na všechna lyžařská střediska v Zugspitz areně máte jednotné ceny i permanentky, takže pokud investujete do týdenní Snow card, můžete si skibusem udělat výlet i na jiné trasy, dokonce i do vzdálenějších středisek. My si vystačili bohatě s Almbahn a Sonnenhangem.
Na jeden odpočinkový den od lyží jsme si naplánovali výlet na sáňkařskou dráhu do střediska Hochmoos v Lermoosu. (Přesná adresa: Mösle 2a, 6631 Lermoos). Lanovka Hochmoos express je přizpůsobena pro sáňkaře, má boční vchod k lanovce a obsluha samozřejmě ochotně pomůže sáňky naložit a vyložit na háky. Jen to není úplně levná sranda. Jedna cesta lanovkou nahoru vyjde rodinu na 22 eur, ale pokud máte několikadenní skipas pro Zugspitz arénu, máte ji v ceně.
Na konci této lanovky jsme udělali chybu: šli jsme do místní restaurace Brettlalm na jídlo, a to byl asi nejtemnější okamžik naší dovolené. Vídeňský řízek připomínal vtipy z mé hotelové praxe, kdy mi občas kuchaři ze vtipu obalili k obědu hadr na nádobí, gulášovka chutnala jako vzpomínka na první výlet pod stan a instantní gastronomii z pytlíku a všechno dekoroval architektonický nevkus a dekorace z kýčovitých puzzle s kočičkami u záchodů.
Tak ale byli jsme tam hlavně na tu sáňkařskou dráhu, že! Dráhu najdete pod označením „tobogan“, vede lesem, měří celkem 2,8 kilometru a může být skvělá nebo hrozná. Hodně bude záležet na tom, v jakém časovém úseku dne a při jaké sněhové kondici sem vyrazíte. My jsme se sem doplahočili až odpoledne kolem 14. hodiny a to už byla dráha tak rozblemcaná, že jsme si ji moc neužili. Naše děti se navíc bály prudkých zatáček, tak jsme to sjeli, ale wau efekt se nekonal. Třeba budete mít větší štěstí, je rozumnější na sáňky vyrazit hned ráno.
Mnohem větší potěšení nám ten den udělal sjezd kopečku od hotelu dolů do Ehrwaldu. Ujel nám totiž poslední dopolední ski-bus a protože se nám nechtělo čekat až uplyne polední pauza, půjčili jsme si na recepci sáně a sjeli to s nimi. Trasa vede hned vedle silnice.
Vybavení na hory pro děti
O něm už jsme na instagramu psali několikrát, ale protože stories mizí rychle, dáme vám inspiraci ještě přehledně sem.
Už několik let vybavujeme děti na zimu v obchodu Pro malé dobrodruhy, který vede naše známá Eva, a tak máme rychle a snadno přehled o nových trendech. Díky jejím doporučením jsme holkám loni pořídil na lyžování set kalhoty + bunda značky Helly Hansen. Obojí je velmi kvalitní, takže i když se válejí v mokrém sněhu, spodní vrstva zůstává v suchu. A tyhle rostoucí kalhoty jsou boží v tom, že mají zároveň i lacly s vestou, takže většinou holkám na lyžování stačí jen termoprádlo, tyhle kalhoty a bunda a ani není třeba přidávat mikinu. A když už hodně mrzne, tak dáváme tuto fleecovou.
Letos jsme dětem ještě vybavili zimní šatník setem do školy, protože tam tráví hodně času venku. A hodil se nám i na hory na dny, kdy jsme nešli na lyže. Osvědčily se nám zimní kalhoty Ziener (vhodné i na lyže) a pestrobarevná a nepromokavá zimní bunda Huppa.
A lyže? Ty má vlastní jen Michal, my ostatní si je půjčujeme na celou sezónu v Happy Sportu. Lyže vám pronajmou na celý rok, skladujete si je sami i přes zimu a vyjde to levněji, než když si je půjčíte na horách. Set pro děti vyjde na rok asi na 3 tisíce korun, pro dospělého na 5 tisíc. Přesně vám to spočítá jejich kalkulačka při online objednávce na webu.
Napsal táta David
